Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetic knockout of CS4 sulfation of perineuronal nets as a source of juvenile like plasticity in processes of memory and learning
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Medzibunková hmota ovplyvňuje mozgové funkcie. Medzi funkcie, ktoré sú ovplyvnené zmenami v zložení a vlastnostiach medzibunkovej hmoty patrí aj učenie a pamäť. Rôzne sulfatačné vzorce na chondroitín sulfát proteoglykánoch, jednej zo zložiek medzibunkovej hmoty, môžu buď zvýšiť alebo znížiť synaptickú plastickosť a rast neurónov. To potom vedie k zmenám vo fungovaní pamäte. V mojej diplomovej práci som definovala úlohu 4-O-sulfatace na chondroitín sulfát proteoglykánoch v učení a pamäti u mladých a mladých dospelých myší. To som robila pomocou myšej línie s vyradeným génom pre Chondroitín sulfát transferázu 11, u ktorej je zníženú množstvo 4-O-sulfatace. U týchto myší som testovala dlhodobú pamäť, krátkodobú pamäť a pracovnú pamäť pomocou rôznych behaviorálnych testov. Okrem toho som sledovala morfologické zmeny v perineuronálnych sieťach a zmeny v počte synapsií pomocou imunohistológie a mikroskopie.
Mind Maps in English LanguageTeaching
Borovková, Petra ; Dvořák, Bohuslav (vedoucí práce) ; Hofmannová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá využitím myšlenkových map ve vyučování anglického jazyka. Práce vysvětluje, co myšlenkové mapy jsou a jak je efektivně využít. Obsahuje jak teoretickou, tak praktickou část. Teoretická část nabízí dva různé pohledy na problematiku - psychologický a pedagogický. Psychologická část se zabývá teoretickými poznatky o paměti a učení. V pedagogické části jsou za prvé rozebrány učební styly v souvislosti s myšlenkovými mapami, za druhé jsou zde představeny některé ukázky využití myšlenkových map v různých učebnicích anglického jazyka. Praktická část je zaměřena na vlastní autorské myšlenky. První kapitola praktické části demonstruje rozličné třídní nebo individuální aktivity založené na myšlenkových mapách, které se soustředí na různé jazykové dovednosti. Druhá kapitola je pak nejdůležitější částí celé práce, neboť představuje novou metodu učení se slovní zásoby pomocí myšlenkových map. Pozorování čtyř studentů používajících tuto metodu a následná reflexe na ni je nabídnuta v následujích kapitolách. Nakonec jsou představeny výsledky a závěry z pozorování spolu s výhodami a nevýhodami myšlenkových map jako takových.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.